Varování šéfa armády Řehky: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo jejím účastníkem
Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl Řehka na dnešní konferenci ve Sněmovně na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Zásadní k zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení.
„Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, což je pro nás ten nejhorší scénář, není nemožná, je možná,“ varoval Řehka. Armáda se podle něho snaží připravit se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, tedy Ruskem. „Protože Rusko dneska je na trajektorii konfliktu s aliancí,“ míní náčelník generálního štábu.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Americký prezident Donald Trump oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní, napsal s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta server Axios. Označuje to za velkou změnu v Trumpově přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině. Šéf Bílého domu v minulých dnech slíbil na dnešek v tomto ohledu zásadní prohlášení.
Dobrý den. Tři lidé, z toho dvě děti, byli dnes v noci zraněni při útocích ruských bezpilotních letounů na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast. Na sociálních sítích to ráno uvedl šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak. Deset z útočících dronů se podle něj protivzdušné obraně podařilo zničit.
„Zraněni byli tři lidé, všichni jsou v nemocnici. Dvě třináctileté dívky utrpěly zranění střední vážnosti, jedenapadesátiletý muž je zraněn vážně,“ uvedl Lysak. Poškozeny podle něj byly tři domy, hospodářské objekty, garáže a několik automobilů.
Pokud by taková válka vypukla, velký díl armády by podle něho odjel bojovat v souladu s aliančními plány. Úkoly by se ale musely plnit podle Řehky také v Česku, které je podle něho tranzitním koridorem ze západu jak do Polska a do Pobaltí, tak na jihovýchod k Černému moři. Česká republika by musela zajistit armádní přesuny a přelety, místa soustředění, skladovací prostory či bezpečnost kritické infrastruktury. „Úkol je naprosto zásadní,“ zdůraznil náčelník generálního štábu, podle kterého by k tomu česká armáda potřebovala podporu dalších resortů. Koncepce rozvoje všech resortů a všech bezpečnostních složek musí počítat s válkou, uvedl.
I s ohledem na zkušenosti z nynější ruské vojenské invaze na Ukrajinu Řehka zdůraznil potřebu odolnosti státu a odbourávání zranitelností a závislostí, například co se týče dodávek surovin. Varoval ale také před závislostí na Číně v telekomunikacích.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík na konferenci řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dlouhodobě velmi stabilní. Bezpečnostní rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny jsou podle něho zatím nízká, byť v Česku pobývá kolem 530.000 Ukrajinců. „Před ukrajinskou válkou jsme měli úroveň trestné činnosti Ukrajinců někde kolem 2,1 procenta, dneska máme 4,2 procenta,“ uvedl náměstek. Policie posílila podle něho sběr informací z komunity. „Zatím jsme nezachytili žádné zásadnější bezpečnostní hrozby,“ podotkl Kubík.
Ukrajinci v Česku podle něho čelí zejména podvodům v on-line prostoru, v jejich komunitě se vyskytují případy násilí. V souvislosti s trestnou činnosti Ukrajinců Kubík zmínil maření výkonu úředního rozhodnutí, které se týká zákazu řízení vozidel, a padělání a pozměňování veřejné listiny, které se týká ukrajinských řidičských průkazů
