Varování šéfa armády Řehky: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo jejím účastníkem
Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl Řehka na dnešní konferenci ve Sněmovně na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Zásadní k zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení.
„Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, což je pro nás ten nejhorší scénář, není nemožná, je možná,“ varoval Řehka. Armáda se podle něho snaží připravit se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, tedy Ruskem. „Protože Rusko dneska je na trajektorii konfliktu s aliancí,“ míní náčelník generálního štábu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Moskevský soud poslal na 21 let do vězení čtyřiatřicetiletého fyzika Arťoma Chorošilova, kterého uznal vinným z vlastizrady, útoku na kritickou infrastrukturu, přípravy sabotáže a výroby výbušnin. Informoval o tom dnes nezávislý server Mediazona, podle něhož soud uložil Chorošilovi také pokutu ve výši 700.000 rublů (asi 188.000 Kč). Vědec podobnou sumu poslal před třemi roky ukrajinským organizacím.
Státní hrad a zámek Český Krumlov je nově při ozbrojeném konfliktu pod zvýšenou ochranou podle Haagské úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Dnes o tom v Paříži rozhodl příslušný výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), na jejímž seznamu světového kulturního dědictví je Český Krumlov zapsaný. Podobnou zvýšenou ochranu měla v Česku dosud jen brněnská Vila Tugendhat. ČTK to dnes sdělila mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá.
Pokud by taková válka vypukla, velký díl armády by podle něho odjel bojovat v souladu s aliančními plány. Úkoly by se ale musely plnit podle Řehky také v Česku, které je podle něho tranzitním koridorem ze západu jak do Polska a do Pobaltí, tak na jihovýchod k Černému moři. Česká republika by musela zajistit armádní přesuny a přelety, místa soustředění, skladovací prostory či bezpečnost kritické infrastruktury. „Úkol je naprosto zásadní,“ zdůraznil náčelník generálního štábu, podle kterého by k tomu česká armáda potřebovala podporu dalších resortů. Koncepce rozvoje všech resortů a všech bezpečnostních složek musí počítat s válkou, uvedl.
I s ohledem na zkušenosti z nynější ruské vojenské invaze na Ukrajinu Řehka zdůraznil potřebu odolnosti státu a odbourávání zranitelností a závislostí, například co se týče dodávek surovin. Varoval ale také před závislostí na Číně v telekomunikacích.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík na konferenci řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dlouhodobě velmi stabilní. Bezpečnostní rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny jsou podle něho zatím nízká, byť v Česku pobývá kolem 530.000 Ukrajinců. „Před ukrajinskou válkou jsme měli úroveň trestné činnosti Ukrajinců někde kolem 2,1 procenta, dneska máme 4,2 procenta,“ uvedl náměstek. Policie posílila podle něho sběr informací z komunity. „Zatím jsme nezachytili žádné zásadnější bezpečnostní hrozby,“ podotkl Kubík.
Ukrajinci v Česku podle něho čelí zejména podvodům v on-line prostoru, v jejich komunitě se vyskytují případy násilí. V souvislosti s trestnou činnosti Ukrajinců Kubík zmínil maření výkonu úředního rozhodnutí, které se týká zákazu řízení vozidel, a padělání a pozměňování veřejné listiny, které se týká ukrajinských řidičských průkazů
